Poradíme vám, jak se učit rychle a efektivně

S příchodem nového roku si většina z nás dává nejrůznější předsevzetí. Ta mohou být různého charakteru - zatímco někdo si dává za cíl zhubnutí nadbytečných kil či povýšení v práci, jiní si stanovili úkol v podobě rozvíjení nových dovedností. Pokud však máte školní léta dávno za sebou, může být ovládnutí nového jazyka či schopnosti pěkně zapeklité. Mozek zkrátka není tak tvárný, jako za školních let, a mnohdy tak netrvá dlouho a odhodlání bere za své.

Zní vám to povědomě? Nezoufejte, schopnost učení není výsadou nejmladších generací - s tipy, které vám prozradíme v dnešním článku, vám nové vědomosti "naskáčou" do mozku dřív, než se nadějete. 

Proč vám jde učení tak pomalu?

Možná si lámete hlavu s otázkou, proč to jde s vaší schopností učit se tak z kopce. Žádné strachy, nejste v tom sami - problémy s učením trápí drtivou většinu populace. Jelikož jsme však každý originál, příčina i samotné projevy se mohou lišit. Pojďme se proto podívat na nejčastější situace, které v souvislosti s problematickým učením nastávají. 

1. Máte problémy začít s něčím novým

Poměrně častým důvodem, proč bojujeme se schopností přijímat nové informace, je nutnost naučit se něco od úplného základu, tedy bez předchozí znalosti dané problematiky. 

Typickým příkladem je cizí jazyk, který jste se neučili na základní ani střední škole, a nemáte tedy vůbec žádné základy či obecný přehled, co od daného jazyka čekat. Problém tak spočívá především v bezradnosti, kde s danou problematikou začít. Celé věci příliš nepomáhá ani fakt, že díky internetu máme dnes na dosah opravdu nepřeberné množství zdrojů - zatímco dříve byla naší jedinou volbou učebnice, dnes se můžeme obrátit na online kurzy, youtube videa, osobní i online konzultace či záplavu dalších zdrojů, které internet nabízí. 

Ve výsledku jsme zahlceni přehršelem informací, které nás nakonec od učení daného jazyka (či jakékoliv jiné dovednosti) odradí dřív, než stačíme pořádně začít.

2. Zapomínáte, co jste se už naučili

Další poměrně častý problém při učení zná snad každý, kdo někdy stál před tabulí - přestože jste memorováním dané informace strávili celé hodiny, po odevzdání testu (a někdy bohužel ještě před ním) jako by se vám všechny nabyté znalosti vykouřily z hlavy. 

Tento problém bohužel neplatí pouze ve škole, ale přenášíme si ho i do pracovního života. Určitě si dokáže vybavit situaci, kdy jste ihned po odchodu z pracovní schůzky či jednání s nadřízeným zapomněli detaily, v horším případě nejdůležitější bod celé konverzace. 

I v tomto případě se z děravé paměti stává jen další důvod, proč učení se něčemu novému zavrhnout dřív, než vůbec začneme.

3. Nedokážete znalosti uplatnit v praxi

Pokud existuje jednoznačný důvod, proč většina z nás skončí s učením nové dovednosti, ať už se jedná o cizí jazyk či hraní na hudební nástroj, pak je to rozhodně tento: Nedaří se nám nově nabytou znalost aplikovat v praxi. Zkrátka a dobře, dokud nezačneme daný jazyk skutečně používat, či pokud kytaru nevytáhneme častěji než jednou za uherský rok, schopnost začne pomalu uvadat a učení ztratí smysl. 

Různé styly učení

Než se podíváme na jednotlivé typy, jak zvýšit efektivitu a rychlost učení, je třeba připomenout, že každý z nás se učí trochu jinak. Podle odborníků existuje na sedmdesát různých stylů učení, obecně se však dají shrnout do čtyř hlavních kategorií. 

1. Vizuální učení

Pokud dáváte přednost sledování praktických ukázek, pravděpodobně je vám vlastní vizuální styl učení. Vaši efektivitu podpoří například power pointové prezentace, názorná videa a tutoriály či zvýrazňování textu barvami. Užitečné budou také přehledné grafy, schémata a náčrtky. 

2. Sluchové učení

Posloucháte rádi mluvené slovo v podobě rádia či audioknih? Existuje velká šance, že vaší nejsilnější zbraní v učení je právě sluch. K učení proto využijte jak zmiňované audioknihy, tak podcasty či osobní lekce s lektorem, který vám vše vysvětlí. Pro memorování vám skvěle poslouží opakování daných informací nahlas.

3. Učení psaním/čtením

Mnozí dávají přednost učení psaním či čtením. Pokud do této kategorie patříte i vy, k učení vám nejlépe pomohou ručně psané poznámky či získávání nových informací z knih, časopisů nebo webových stránek. 

4. Pohybové učení

Posledním typem stylu učení je tzv. pohybové učení. Nebojte, neznamená to, že byste se museli pustit do výrazového tance. Stačí se učení věnovat v pohybu, tedy například za chůze, při ranním běhu či třeba protahování. Ideální je kombinace se sluchovým učením, tedy poslouchání nahrávek či podcastů.

Fáze učení

Kromě stylů učení je pro zefektivnění procesu ukládání nových informací také pochopení jednotlivých fází učení. Přestože se jedná o podvědomý proces, zpravidla procházíme při učení třemi základními fázemi. 

1. Kognitivní učení

První fáze, tedy kognitivní učení, zahrnuje proces získávání nových informací a jejich porozumnění. Tato fáze je zásadní pro pochopení všech souvislostí a položení základů pro další fáze učení.

2. Asociativní učení

Následně dochází k asociativnímu učení, kdy se upevňují souvislosti mezi informacemi a situacemi, a nastává tedy proces asociace. 

3. Autonomní učení

V dospělosti je autonomní učení jedním z nejčastějších prostředků, kterými získáváme nové informace a dovednosti. Jedná se o učení bez cizí pomoci, tedy na základě vlastních snah a usilí bez asistence učitele či lektora.

Jak se učit rychleji

Teorii máme za sebou a přichází čas na trochu praxe. Pojďme se proto podívat, jakými metodami můžeme výrazně urychlit a zefektivnit celý proces učení.

1. Digitalizujte

Když mluvíme o zvyšování efektivity, vyhnout se nemůžeme tématu moderních technolgií. Na trhu je dnes bezplatně i za malý poplatek k dostání celá řada digitálních nástrojů, které mohou proces učení výrazně usnadnit. Jedná se nejen o nejrůznější poznámkové aplikace, jako je Apple Notes, Evernote či Google Keep, které pomáhají uvolnit mozkovou kapacitu od každodenních starostí, tak o učební aplikace v podobě Quizletu. 

2. Opakování

Rčení "opakování je matkou moudrosti" určitě neslyšíte poprvé. V případě učení to platí dvojnásob. Užitečné je především tzv. rozložené opakování. To spočívá v postupném, avšak častém opakování dané informace, která se nám postupně vrývá do paměti.

A jak to funguje v praxi? Aby byla tato metoda opravdu efektivní, je třeba dodržet několik kroků:

1. Zopakujte, co jste se naučili - Přibližně druhý den poté, co jste si zapsali potřebné poznámky, si je zkuste z hlavy přepsat na list papíru. Při přepisování můžete nahlédnout do stávajících poznámek, snažte si však na co největší množství informací vzpomenout sami.

2. Vybavte si, co si pamatujete - Další den zkuste zopakovat ten samý proces, tentokrát však bez nahlédnutí do zápisků. Již není třeba vše zapisovat na papír, jen si informace zopakujte nahlas či v duchu. Tento krok v průběhů příštích dní několikrát opakujte.

3. Vraťte se ke studiu - Na závěr (po několika dnech) se vraťte ke svým původním poznámkám a jejich studiu. Sami uvidíte, že vám učení půjde náhle mnohem lépe od ruky. 

3. Rozdělte velký úkol na menší

Na tuto problematiku jsme narazili už v úvodu - na úplném začátku se může zdát získání nové vzdálenosti jako příliš velké sousto. Z toho hlediska je vhodné celý proces rozdělit do menších fází, které nám pomohou měřit postup učení. Zároveň se snižuje šance, že se necháme odradit a s novou dovedností skončíme hned na začátku. 

V praxi se může jednat jak o vytvoření učebního plánu, tak rozdělení do jednotlivých kroků, tedy například učení slovíček a nové gramatiky, čtení knihy, sledování filmu s titulky či třeba konverzace s lektorem. Za úkol si tak nedáváme "naučit se anglicky", ale zatím pouze "naučit se dvacet nových slovíček", což působí příznivě z psychologického hlediska. 

4. Zpětná vazba

Jedním z kroků, na které při učení svépomocí mnohdy zapomínáme, je zpětná vazba. Přestože možná nemáte lektora, který by u vás mohl zhodnotit pokrok, zkuste si v průběhu učení stanovit kontrolní milníky. V praxi to znamená, že se pokusíte nově nabyté znalosti aplikovat v praxi (například v jazykovém testu, konverzaci či nahráním sebe sama při hraní na hudební nástroj), objektivně zhodnotit svůj výkon a odhalit případná slabá místa, kterým se budete věnovat v následujících fázích učení. 

5. Rychločtení

Zejména při učení do školy, ale také při studiu cizích jazyků se neobejdete bez obsáhlého čtení. Pokud nepatříte mezi nejrychlejší čtenáře, tato část možná představuje největší překážku na cestě k úspěchu. Naštěstí existuje několik metod, jak urychlit čtení a zároveń zvýšit schopnost porozumění textu.

Tato technika spočívá v dvojím čtení textu - zatímco při prvním čtení text pouze prolétneme pohledem a najdeme hlavní záchytné body (tedy o čem text pojednává), při druhém čtení se již věnujeme detailům. 

Druhým způsobem, jak se zlepšit ve čtení, a tedy i učení, je zkrátka zvýšit čas, který čtení pravidelně věnujeme. Nemusí se nutně jednat o texty přímo související s předmětem dané dovednosti. Kupříkladu i čtení beletrie vám výrazně pomůže při učení se technickým dovednostem z obsáhlých odborných textů. Jednoduše mozek vytrénujete, aby dokázal z textu vytáhnout to podstatné a zároveň udržel po celou dobu čtení pozornost. 

6. Doplňky stravy

V neposlední řadě stojí za úspěchem při učení také náš psychický a fyzický stav. Ke zdraví mozku a schopnosti se koncentrovat a efektivně se učit mohou přispět rozmanité doplňky stravy. Mezi studenty jsou obzvláště oblíbené přípravky s obsahem ženšenu či gingko biloby, které přispívají ke správnému prokrvení mozku. Zapomínat bychom však neměli ani na základ jídelníčku, tedy omega-3 nasycené mastné kyseliny či aminokyseliny nezbytné pro normální funkci nervové soustavy. Na škodu není ani suplementace vitamínu B12 či magnézia, která jsou v lidském organismu mnohdy deficitní. 

Slovo závěrem

Na závěr nezbývá než dodat, že učení je nedílnou součástí lidského života. I v případě, že máte školní léta dávno za sebou, rozhodně neházejte flintu do žita. Právě naopak - učení se novým věcem pomáhá udržet mozek v kondici i v přibývajícím věku. Nové schopnosti, ať už jde o jazyky, hru na hudební nástroj nebo malování, se navíc mohou stát skvělými koníčky, či dokonce novou kariérou. 

Zdroj: Lifehack.org

Často kladené dotazy

---