Podzimní práce na zahradě, na které byste před zimou rozhodně neměli zapomenout

Na podzim je na zahradě nejvíce práce, to je bez pochyby. Je potřeba celou zahradu a také okolí domu připravit na nadcházející zimu, mráz a velké vlhko. I proto jsou podzimní práce mnohem důležitější než ty jarní, tedy ve většině oblastí zahrady. Nicméně, pozor, některé činnosti mají jiný vliv, když je uděláte na podzim, než když je uděláte na jaře, například prořezávání ovocných keřů. Ale ke všemu se postupně dostaneme. Čeká nás totiž minimálně 15 druhů podzimních prací, bez kterých se zahrada jen stěží obejde.

Ochraňte choulostivé rostlinky před mrazíky a chladným počasím

Že se zkraje podzimu vracejí do interiéru ty pokojové rostliny, které jste letnili venku a které nesnesou naše podzimní ochlazení, natož noční mrazíky, snad ani netřeba psát. Letošní první mrazíky navíc už máme za sebou, takže pokud jste nechali nebohé rostliny venku, už jste jistě poznali, že to nebyl dobrý nápad.

Jenže před mrazíky je nutno chránit nejen tyhle pokojovky, ale i rostliny, které zůstanou celou zimu venku, přesto jsou na mráz citlivější než původní česká květena. V našich podmínkách už se dá pěstovat spousta rostlin ze subtropických oblastí, ale pod jednou podmínkou: že se o ně v zimě správně postaráme.

Nejdůležitějším krokem je ochránit tyto rostliny před suchými mrazy, které u nás v zimě stále ještě mohou přicházet. Ochranu je nejlépe připravit jednak z navýšení zeminy okolo kmínku, ale také formou obalu z listí a papírového materiálu, třeba papírového pytle, pokud se do něj rostlinka vejde.

Jestli nevejde, nevadí, zabalit ji můžete i do netkané textlilie. Na jaře poslouží tento obal i jako vhodný stín před prvními příliš ostrými slunečními paprsky. Jen pozor, neobalujte rostliny příliš brzy, ale až před prvními většími mrazy. Jinak byste z ochrany mohli mít ohrožení – v obalu by se mohli usadit škůdci, kteří by rostlinu ještě více poškodili, případně by se v obalu „jen“ namnožili a jejich čas by přišel až na jaře – s plnou silou by se pustili do rostlin, které by jim na vaší zahradě chutnaly.

Okrasné trávy a keře co nejvíce svažte k sobě, aby je sníh nepoškodil a aby bylo chráněno srdce rostliny.

Pokud rostliny, které jsou mrazuvzdorné, pěstujete venku v nádobách, je vhodné je buď i s nádobou zasadit do země, nebo nádoby alespoň hodně izolovat, aby nepromrzly, Mrazuvzdorné jsou totiž jen nadzemní části rostliny, kořeny sice mráz také vydrží, ale nádoby v mrazu velmi rychle vyschnou – a jen tak je potom nezalejete. Během mrazů je pak důležité je pravidelně a opatrně zalévat, pokud zůstaly nad zemí.

Záhony vypijte – jak ty užitkové, tak okrasné

Podzimní pletí je velmi důležité. Ze záhonů zeleninových, ovocných i okrasných byste měli odstranit většinu nežádoucích plevelů, ale také rostlinné zbytky, pokud jsou ze sklizně rostlin, které už byly „chyceny“ například hnilobou, plísní, virózou, škůdci.

Takové rostlinné zbytky nikdy nezarývejte, nejlépe by bylo je spálit, nebo je kompostujte, ale rovnou je zahrňte do kompostu co nejhlouběji, aby se nemohly patogeny šířit po okolí a aby se vysokou teplotou v kompostu co nejdříve zničily. Pokud ale máte úrodu zdravou, resp. porost, rostlinné zbytky rozhodně můžete zarýt. Stejně tak zelené hnojení (pokud ještě nekvete), nebo i plevel (jestli rostlinky ještě nezačaly kvést).

Záhony s trvalkami a po letničkách také vyplejte, ty po letničkách můžete přerýt. A vysadit do nich cibuloviny, jestli je máte v plánu na tato místa dávat. Některé cibuloviny se sadí už v říjnu, jiné až během listopadu, resp. Čím později, tím lépe.

Prohnojte ta místa, která potřebují výživu

Jak mezi trvalky, tak na záhony se zeleninou, ale i mezi ovocné porosty je teď dobré roznosit hnojivo a zapravit do půdy, u ovocných stromů a keřů jej můžete ponechat na povrchu. U záhonů se zeleninou byste již měli mít plán, kde budete co pěstovat. A hnůj (kompost) dejte jen tam, kde budete pěstovat rostliny první trati, tedy ty, co jsou na živiny nejnáročnější.

Ovocné stromy a keře mohou mít hnůj jako dokonalou pokrývku ochraňující kořeny před zimou. Stejným způsobem poslouží i listí nebo zahradnický substrát. Ty byste ale měli zajistit zahradnickými sítěmi, aby je během zimy vítr neodfoukal.

Poslední sekání trávníku neprovádějte až u země

Čím hlubší podzim, tím méně tráva roste. Před zimou byste jej měli v listopadu naposledy posekat, ale na více centimetrů než přes léto. Příliš krátký trávník by mohl vymrznout. Naopak trávník neposekaný je náchylný na plísně, které se rády rozvíjejí pod sněhovou pokrývkou. Pomoci mu může i navezená vrstva kompostu, nicméně jarní kompostování trávníku je přece jen účinnější, trávník jej využije lépe.

Pokud je v trávě mnoho plevelů, o které nestojíte, měli byste je odstraňovat po celý rok. Ale jestli máte trávník lučního typu, stačí jej jen posekat a odstranit posekané zbytky trávy. Mnoho trávníků přes léto mulčujeme, ale na podzim to není ten nejlepší postup. Zbytky se totiž hned tak nerozloží (v klesajících teplotách), ale plíseň chytnou velmi snadno.

Nezapomeňte ani na listí – jsou místa, kde škodí, ale i místa, kde se ho vyplatí nakupit

Z mnoha stromů na zahradě opadává listí, z modřínu jehličky. Na zimu jej sice můžeme na zahradě nechat, ale jen pokud jsou stromy zdravé a jen na předem vyhrazených místech. Listí pomáhá hmyzu k přežití zimy, ovšem nejen jemu. I ježek si v něm rád udělá pelíšek. Ovšem pozor, bylo by potřeba listí zafixovat tak, aby jej vítr nemohl příliš rozfoukat po okolí.

Nicméně pokud jste během sezony pozorovali na stromech infekce, měli byste listí shrabat a uklidit. Zejména ořechové bývá často napadeno plísní. A jen tak ponechané na trávníku může být listí zdrojem plísně v trávě.

Pokud máte dostatečně silnou sekačku, můžete poslední sekání trávníku spojit s odstraňováním spadeného listí. Jestliže jsou listy zdravé, můžete je i s trávou přidat do kompostu. No, a jestli chcete odstranit jen samotné listí, zkuste použít fuka na listí. I na to ořechové.

Vysaďte dřeviny, ale na jahody už je pozdě

Přestože jahoda je taky dřevina, na úspěšné přezimování potřebuje být vysazena dříve než v listopadu, optimální je konec srpna a první polovina září. Takže jahody už nestihnete, nicméně se dá právě teď vysazovat spousta jiných dřevin: ovocné keře, ovocné stromy (vyjma broskví), okrasné keře i okrasné stromy.

U nich je podzimní výsadba dokonce výhodnější než ta jarní. Proč? Protože přes zimu v klidu a nerušeně zakoření. Takže na jaře a v létě, až už nebude zem tak vlhká od zimní vláhy, budou mít kvalitnější a odolnější kořenový systém vůči suchu než stromky vysazované na jaře. Jednu velkou výjimku tvoří broskvoně a meruňky, které přece jen přivítají spíše jarní výsadbu.

Než se do samotné výsadby pustíte, je vhodné stromky nebo keře namočit do vody (na několik hodin) a připravit si správně výsadbovou jámu. Ta by měla být dostatečně hluboká i široká pro budoucí rozrůstající se kořenový systém. Dospodu výsadbové jámy dejte hnůj nebo kompost, pak kvalitní zeminu smíchanou se zeminou z jámy a s kompostem. Pokud dřeviny vyžadují spíše zásaditější prostředí, můžete pomoci i trochou vápna, vápence, kyselomilným přidejte více rašeliny.

Stromky je nutné sadit tak, aby roubování bylo nad úrovní země. U keřů je tomu přesně naopak. Proč? U stromků nechceme, aby zakořenila část nad roubováním, navíc potřebuje stromek volno a vzduch právě okolo roubu. U keře zase chceme, aby se dobře rozvětvoval, což si zajistíme výsadbou s roubem pod úrovní země.

I během sázení prolívejte výsadbovou jámu, pak samotnou zeminu, kterou stromek přihrnuje, řásně ji upěchujte. Až nejsvrchnější vrstvu jen přihrňte a už neprolívejte, aby na ní zůstala nepravidelná struktura a lépe se vsakovaly srážky. Výsledný tvar zeminy by měl být do mírné misky – tím se usnadní zalévání a sazenice si vezme i více vláhy při dešti.

Nezapomeňte za průběžnou zálivku, zejména pokud je sucho

Někdy podzim proprší, ale mnohdy bývá nepřirozeně suchý. A to je pro rostliny před zimou velký stres. Potřebují se na zimu připravit, zazásobit. Jenže ze suché země si nevezmou ty správné látky, které k úspěšnému zimování potřebují.

Proto je vhodné zejména mladší porosty a trávník zalévat i během podzimu. Ovšem ne nárazově a velkou dávkou, ale spíše průběžně a dávkami středními tak, aby zemina mezi jednotlivými zálivkami vždy trochu proschla, ale také aby se voda zvládla dostat i do hlubších vrstev půdy ke kořenům stromků.

Podzimní sestřih růžím pomůže lépe přezimovat

Pokud pěstujete růže, je na podzim také čas na péči o ně. Potřebují sestříhat tak, aby se jim lépe zimovalo. Růže mimochodem patří k dřevinám, které je vhodné na podzim i vysazovat. Pokud sazenici neseřízli už v zahradnictví, jistě to udělejte vy během výsadby.

Jak na samotný řez růží na podzim? Jestliže jste neodstraňovali odkvetlá květenství a případné plody v průběhu sezony, jistě to udělejte na podzim. Ale pro rostlinu šetrnější je odstranění ihned po odkvětu. Nicméně i z velkokvětých růží jsou šípky jedlé a lahodné v čaji, takže pokud si je pěstujete záměrně, je nejvyšší čas je sklidit.

Velkokvěté růže stříhejte těsně nad nejvyšším vyvinutým očkem. Mnohokvěté růže mají rády, když je ostříháte těsně pod odkvetlým květenstvím. Na podzim se nabízí i možnost radikálního řezu, tedy omlazení celé rostliny, kdy ji můžete řezem významně zmenšit, jestliže o to stojíte, případně je třeba na popínavé růži vidět, že už by omlazení potřebovala.

Důležité je i odstranění vlků neboli podnoží, které rostou přímo vzhůru a odebírají rostlině spoustu energie. Jsou většinou méně olistěné, nevedou ke květenství, bývají i světlejší než zbytek rostliny. Výhony je nutné odstraňovat až u jejich báze. Někdy vyrůstají z kořenů pod zeminou, jindy z hlavního kmene nebo větví.

Likvidace škůdců v zemi

Zatímco v létě likvidujeme zejména havěť přímo na rostlinách nebo v jejich kořenech, na podzim (a také na jaře) je nutno (ne na všech zahradách) zasáhnout i proti myším, hrabošům. Zda využijete pasti nebo volně prodejné jedové návnady je na vás. Pokud se vydáte cestou jedů, je vhodné je aplikovat do země, do nor tak, aby otrávené zvíře nemělo potřebu chodit po povrchu a stát se tak obětí nějakého predátora, na nějž by jedovaté látky z myši také přešly.

Ozimý česnek a cibuli vysaďte až do chladné půdy

Jestliže pěstujete česnek a cibuli, resp. Ty odrůdy česneku a cibule, které se vysazují na podzim, je na čase je nejen namořit, ale později i vysadit. Jestliže máte půdu zrytou a připravenou na výsadbu, stačí pak jen počkat, než se půda ochladí pod cirka 8 stupňů celsila, aby vysazený česnek a cibule nebyly pod velkým tlakem okolních patogenů. Čím chladnější půda při výsadbě a pak během zimy, tím zdravější úroda v dalším roce.

Někteří zahrádkáři upřednostňují moření ihned zkraje podzimu tak, aby mořidlo na česneku i cibuli dobře zaschlo (a nezplesnivělo), jiní moří až těsně před výsadbou tak, aby sázeli ještě mokré stroučky česneku nebo cibuli sazečku. Faktem je, že mokrý česnek a cibule jsou náchylnější na poškození slupky, což může k vnitřním částem pustit patogeny. Na druhou strany za mokra vysazovaný česnek a cibule mnohem rychleji.

Velkou pomocí jsou chytré houby, které můžeme před výsadbou poprášit nejen po záhonu, ale i v nich obalit samotnou výsadbu, občas pak během sezony zalít právě roztokem vody a chytrých hub. Během zimy se o výsadbu česneku a cibule nijak nestaráme, ale brzy zjara je nutné je překrýt proti nalétávajícím škůdcům (červivost nepřichází ze záhonů, ale je nakladena přiletěvším hmyzem).

Věnujte se zahradnímu náčiní

Celou sezonu vám zahradní náčiní pomáhalo s prací na zahradě, zahrádce i s trávníkem, takže je více než vhodné, abyste se vy teď věnovali jemu. Před zimou je nutné náčiní očistit, vypustit z něj vodu, případně i provozní kapaliny, když to některé ze starších sekaček vyžadují.

Většinu věcí na zahradu stačí uložit do prostor, kam neprší. Ale také nezapomeňte odnést do bezmrazých místností všechny pomocníky, chemikálie a postřikovače, které by rozhodně přemrznout neměly. Semínkům by sice mráz vadit neměl, ale zkontrolujte, že je máte zabalená buď v originál balení, nebo dokonale utěsněná před podzimní a hlavně zimní vlhkostí.

Nezapomeňte ani na předzahrádku a okolí domu

Na zimu je potřeba připravit i bezprostřední okolí domu. Uklidit vše, u čeho nechceme, aby nám zapadalo sněhem a přemrzlo. Zamést spadené či nafoukané listí, odplevelit spáry v dlažbě – i zde může pomoci technika, třeba v podobě aku odstraňovače plevele.

Pokud máte venkovní posezení, i zde platí stejné pravidlo – uklidit vše, co by mráz nebo vlhkost mohly poškodit. Příprav na zimu opravdu není málo. Ale pokud je neodbudeme, zahrada i okolí domu se nám na jaře odmění.

Často kladené dotazy

---